Novinky z astronomie V.


[ Voda na Měsíci | Planetka Dominik | Krátké zprávy ]

Voda na Měsíci potvrzena
Lunar Prospector
lpmoon.jpg

21.49 Kb
Na tiskové konferenci konané 5. března byly oznámeny dlouho očekávané první výsledky sondy Lunar Prospector (LP)
[/AZOld/Astro/astro9.htm], která se od 12. ledna nachází na oběžné dráze Měsíce. Jedním z hlavních úkolů sondy bylo zjištění, zda se na dně kráterů na obou pólech souputníka Země nachází voda. Toto podezření zde panuje od roku 1994, kdy Měsíc podrobně mapovala jiná americká sonda Clementine [http://www.nrl.navy.mil/clementine/clementine.html]. Neutronový spektrometr na palubě LP přinesl důkazy o existenci vody. Měla by se vyskytovat, na rozdíl od předchozích očekávání, na obou pólech a její množství je prozatím odhadováno na 10-300 miliónů tun. Nejistota je způsobena tím, že spektrometr dokáže detekovat výskyt vody do hloubky 0,5 metru, ovšem podle teorií bombardování Měsíce by se mohla voda nacházet do hloubky 2 metrů. K zpřesnění odhadů přispěje analýza dat z dalších přístrojů. Velká očekávání jsou pak kladena na dobu zhruba za rok, kdy by se sonda měla přiblížit na vzdálenost pouhých 10 km od povrchu Měsíce.

Graf
graf.gif

32.27 Kb
Neutronový spektrometr detekuje neutrony, které jsou neustále vyzařovány z měsíčního povrchu. Přístroj je schopen rozlišit 3 skupiny neutronů podle jejich energie: nízkoenergetické "termální", středněenergetické "epitermální" a vysokoenergetické "rychlé" neutrony. Měsíční materiál obsahující vodu je výborným moderátorem ("zpomalovačem") epitermálních neutronů. Jak je vidět na grafu vpravo, právě v oblastech obou pólů je detekováno výrazně menší množství těchto neutronů (označeno šipkami). Rychlé neutrony pak byly využity k určení v jaké formě je zde voda přítomna. Data ukazují, že voda se vyskytuje ve formě malých krystalů ledu v měsíční hornině = regolitu v koncentracích od 0,3% od 1%. Vědci odhadují, že tyto krystaly jsou rozptýleny na ploše 5,000-20,000 kilometrů čtverečních na jižním pólu a 10,000-50,000 čtverečních kilometrů v oblasti severního pólu.

Zpět na počátek (Podle NASA Press Release 98-38 ze dne 5. března 1998 a
[http://lunar.arc.nasa.gov/science/results/index.html])

Astronomové z Ondřejova věnovali planetku olympijským vítězům.
Dominik
dominik.gif

20.52 Kb
Jak mnozí čtenáři jistě zaregistrovali v denním tisku, věnovali ondřejovští astronomové
[http://sunkl.asu.cas.cz] jednu ze svých objevených planetek Dominiku Haškovi a celému zlatému olympijskému týmu. Návrh na pojmenování této planetky byl podán u příslušné komise Mezinárodní astronomické unie (IAU). Schvalovací procedura by měla proběhnout v nejbližší době. Planetku objevili Petr Pravec a Lenka Šarounová 21. dubna 1995 pomocí 65-cm dalekohledu. Dostala předběžné označení 1995 HC, ale po třech dnech pozorování se ztratila a nebylo možné určit její dráhu. Během další opozice ji znovuobjevili japonští astronomové. V Ondřejově ji pak pozorovali během loňského podzimu a na počátku letošního roku dostala od Minor Planet Center číslo 8217.

Dráha planetky
draha.gif

7.38 Kb
"Planetku tedy "dostane" ten, jemuž se podaří napozorovat oblouk nejpodstatnější pro určeni celé dráhy. Nemusí to být ten, kdo ji pozoroval poprvé nebo kdo nameřil nejvíce pozic. Planetky hlavního pásu musejí být pozorované většinou alespoň ve čtyřech opozicích, aby dostaly definitivní číslo a jejich objevitelé měli právo je pojmenovat", vysvětluje Lenka Šarounová.

Planetka s prozatímním označením (8217) 1995 HC patří do rodiny planetek Flora. Jelikož není znám její typ, albedo (množství slunečního záření, které odráží) a světelná křivka, není možné určit její tvar ani velikost. Za předpokladu, že albedo je 0,1 a planetka je kulového tvaru (který není u takových malých těles obvyklý), bychom dostali průměr asi 5 km. Pro zájemce jsou zde dráhové elementy planetky a její efemerida na nejbližší období.

Zpět na počátek (Podle informací poskytnutých objeviteli)

Krátké zprávy

Zpět na počátek (Podle tiskových zpráv NASA a JPL)

Pavel -NewI'm- Koten
19. března 1998
Počet návštěv -

Zpět na ASTRO